V roce 1951 vzniklo v budově bývalé lesní správy Adamov dislokované pracoviště tehdejšího československého Výzkumného ústavu mechanizace lesního průmyslu v Oravském Podzámku. Ve skromných podmínkách a v kolektivu 5 pracovníků byl položen základ pozdější Výzkumné stanice ve Křtinách, jejímž pokračovatelem je dnes Výzkumná stanice Křtiny, jedno ze středisek ŠLP ML Křtiny MZLU v Brně. Prvním vedoucím stanice byl Ing. Václav Štaud, CSc., středisko vedl do roku 1975, kdy je předal Ing. Aloisi Švendovi, CSc. Vznik stanice si vynutily požadavky na řešení nových problémů lesnické mechanizace, vznikajících při prvotním technickém rozvoji lesního hospodářství v poválečné době. Tvůrčí nadšení a elán pracovníků stanice měly vliv na všeobecný prudký rozvoj pracoviště. V roce 1953 již čítalo 26 pracovníků a přesídlilo do areálu Švýcárny v Josefovském údolí, poté do prostor křtinského zámku a nakonec do budovy Staré pošty ve Křtinách. V roce 1956 přešlo pracoviště organizačně do nově zformovaného Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště – Strnady, a to jako samostatná Výzkumná stanice Křtiny, zaměřená na technický rozvoj všech základních výrobních procesů lesního hospodářství. Toto období 15 let lze označit jako první vývojovou etapu, těsně spjatou s rozvojem prvotní mechanizace lesního hospodářství. Byly probojovány zemědělské traktory, jejich efektivní a šetrné uplatnění v přibližování dříví, položen základ přibližování lanovými systémy, mechanizace v lesních školkách a v semenářství, rozvinuty výzkumné práce v oblasti výstavby a údržby lesních cest, řešena technologie těžby a dodávek lesního dřevního odpadu.

V roce 1953 již čítalo 26 pracovníků a přesídlilo do areálu Švýcárny v Josefovském údolí, poté do prostor křtinského zámku a nakonec do budovy Staré pošty ve Křtinách. V roce 1956 přešlo pracoviště organizačně do nově zformovaného Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Jíloviště – Strnady, a to jako samostatná Výzkumná stanice Křtiny, zaměřená na technický rozvoj všech základních výrobních procesů lesního hospodářství. Toto období 15 let lze označit jako první vývojovou etapu, těsně spjatou s rozvojem prvotní mechanizace lesního hospodářství. Byly probojovány zemědělské traktory, jejich efektivní a šetrné uplatnění v přibližování dříví, položen základ přibližování lanovými systémy, mechanizace v lesních školkách a v semenářství, rozvinuty výzkumné práce v oblasti výstavby a údržby lesních cest, řešena technologie těžby a dodávek lesního dřevního odpadu.

V letech 1964 – 1966 se výzkumná stanice postupně přestěhovala do nově zbudovaného areálu ve Křtinách, kde je dnes sídlo ŠLP ML Křtiny MZLU v Brně. V nových objektech začala druhá etapa činnosti, která trvala plných 24 let. Etapa podstatně náročnější, neboť lesní hospodářství vyčerpalo možnosti zvyšování produktivity práce, dané prvotní mechanizací. Výzkumné práce se proto zaměřily hlouběji na klíčové výrobní fáze a pracovní operace, na porovnání domácího stavu s technickým rozvojem lesního hospodářství v jiných lesnicky a průmyslově vyspělých zemích. Již v roce 1966 byl postaven první model speciálního lesního kolového traktoru (SLKT), byly tak vytvořeny příznivé podmínky pro návaznou vývojovou a výrobní spolupráci s ZŤS Martin. Významným přínosem byla nová řešení technologie těžby a přibližování dříví v probírkách pro snížení pracnosti, a to s využitím částečné náhrady koní universálním kolovým traktorem (UKT) s navijákem ovládaným rádiem a se zavedením komplexní čet. V technologii těžby a dodávek lesního dřevního odpadu byla rozpracována sortimentní metoda, která se po roce 2000 dočkala své renesance v nástupu harvesterů, forwarderů, štěpkovačů a drtičů dřevního odpadu. Vznikem úspěšného odvětvovacího protahovací stroj (OVP) se výzkumná stanice dostala k řešení strojů procesorového typu. Vznikl rýhový zalesňovací stroj, který svou jednoduchostí, kvalitou prováděné práce i výkonností předčí zahraniční výrobky a řadí se k vrcholným úspěchům výzkumné stanice. Pokračovalo se i v řešení problematiky lesních cest, a to v aplikaci nových prvků v zemním stavitelství (průmyslové textilie) a v zefektivnění výstavby a údržby stroji s vhodnou výkonnostní, vše při využívání místních zdrojů stavebního materiálu. V tomto období většina mechanizačních prostředků, které používal provoz při výrobě sadebního materiálu, v zalesňování a ochraně kultur se zrodila právě ve Výzkumné stanici Křtiny. Bohužel nebyl dán dostatečný prostor dalšímu rozvoji lesních lanovek a došlo tak k zaostání za zahraniční konkurencí v oblasti lanovkového soustřeďování dříví.

Třetí etapa historie Výzkumné stanice Křtiny začala transformací lesního hospodářství po roce 1989. Od 1. 1. 1990 se vedoucím stanice stává Ing. Lubomír Novák, CSc., který funkci zastává dosud. Stanice byla v závěru roku 1990 se souhlasem nadřízených prakticky zlikvidována, přestože to bylo jediné pracoviště lesnického výzkumu Československu.

S redukovaným kolektivem pracovníků se po bezúplatném převodu stává od 1. 1. 1991 křtinská výzkumná stanice organizační součástí ŠLP ML Křtiny tehdejší VŠZ v Brně. V nových podmínkách se pracovníci dále soustředí na výzkumná řešení v oblasti aplikovaného výzkumu technického a technologického rozvoje lesního hospodářství, i když v zúženém pojetí oproti minulosti. Významnou novinkou se stala vlastní výrobu a prodej strojů.

V roce 1994 na VS Křtiny započaly výzkumné a vývojové práce na technologiích a strojním zajištění lanovkového soustřeďování dříví. Velmi rychle byla zkonstruována a od roku 1996 zavedena do provozu věžová lanovka LARIX 550 s dosahem 500 m a nosností 2000 kg. Za necelé dva roky poté vyjela lanovka LARIX Kombi s možnostmi přibližování dříví jako dvoububnový tahač nebo rychle postavitelný lanový systém do 200 m s nosností 1500 kg.

Ke konci roku 1999 byla vyrobena první lanovka LARIX 3T s nosností 3000 kg a dosahem 650 m, později v roce 2006 zmodernizovaná. Tato lanovka se velmi úspěšně prodává dodnes. LARIX Kombi prošla také svým postupným vývojem až do dnešní podoby jako LARIX Kombi H s dosahem 350 m a nosností 2000 kg.

Po roce 2000 bylo přistoupeno v souladu se zahraničním trendem k řešení lanovky s hydrostatickými pohony a byl tak vyvinut model LARIX Hydro, a to na podvozku Tatry 815, příp. na samostatném přívěsu. Od dalšího vývoje lanovek procesorového typu však bylo upuštěno, potřebu těchto lanovek na českém trhu VS Křtiny zajišťuje jako dealer dovozem rakouských lanovek Syncrofalke. Vlastní vývoj lesních lanovek ale pokračuje ve VS Křtiny dalšími modernizacemi. Např. nejnovější strojem LARIX Lamako, rychlomontážní lanovkou určenou pro menší koncentrace těžeb s dosahem 500 m a nosností 2500 kg.

O úspěšném koncepčním řešení lanovek LARIX svědčí počet prodaných kusů, který v roce 2008 převýšil stovku. Lanovky pracují kromě České republiky také na Slovensku, Ukrajině, v Polsku, Maďarsku, Španělsku, Rusku a v Kolumbii. Čeští soukromí podnikatelé s lanovkami LARIX pracují na zpracování větrné kalamity v Německu, Rakousku a ve Francii. Veškeré zákonné předpisy Česka a Evropské unie pro výrobu a prodej předmětných mechanismů jsou dodrženy a zajištěny. Všechny stroje vyráběné Výzkumnou stanicí Křtiny splňují podmínky zákona č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky a uvádění výrobků na trh, tedy i podmínky bezpečnosti, uživatelského komfortu, hygieny a ergonomie. ES prohlášení o shodě, které výzkumná stanice vystaví na každý vyrobený stroj, deklaruje jeho soulad se směrnicemi 89/392/EEC, 98/37/ES a následných směrnic Evropské unie.

Středisko Lesní stroje Křtiny (dříve Výzkumná stanice Křtiny) vždy usilovala o komplexnost řešení a o soulad s širšími zájmy lesního hospodářství. V prvé etapě byl kladen důraz na soulad mezi mechanizací a pěstováním lesa, v druhé etapě se posunul do popředí vztah stroj a člověk, ve třetí fázi po současnost je to vztah stroj a životní popředí, s nímž výzkumná stanice přešla do dalšího období svého rozvoje. I nadále tak budou moci posluchači všech fakult MENDELU v Brně, a nejen oni, využívat nebývalých možností praktické výuky i podmínek pro vědecké bádání.